Kam kráčí komunální odpad v EU a v ČR?
*Zdroj: http://www.eckralupy.cz/clanky.php?page=nakladani_KO
Dle nejnovějších statistických údajů vyprodukoval každý občan České republiky (ČR) v roce 2010 317 kg komunálního odpadu1.
Celých 68 % z těchto odpadů ale skončilo nevyužito na skládce2. Přitom je skládkování
považováno za nejméně vhodný způsob nakládání s odpadem. Oproti tomu stojí statistické
údaje Evropské unie (EU), dle kterých průměrný Evropan vyprodukoval v roce 20093
více než 500 kg komunálních odpadů, z nichž na skládce skončila asi jedna třetina.
Jak si stojí ČR v porovnání s Evropou v oblasti nakládání především s komunálním odpadem
a kde má rezervy?
V ČR jsou již nyní k dispozici údaje o produkci odpadů za rok 20101,4,5. V rámci ČR je ale možné se setkat s rozdílnými údaji o výši produkce komunálních odpadů (KO). Důvodem je, co zpracovatel a předkladatel údajů zahrnuje do kategorie KO a odlišné zpracování dat (jiná metodika sběru dat).
Český statistický úřad1 (ČSÚ) sleduje např. odpady pocházející z podniků a KO produkovaný obcemi,
resp. odpad z provozu domácností, odpad z čištění veřejných komunikací a prostranství, odpad z údržby
veřejné zeleně a odpad živnostenského charakteru (tj. dle zákona o odpadech tzv. odpad podobný KO, který
vzniká z nevýrobní činnosti a provozu živností, úřadů a škol). Dle ČSÚ každý z nás vyprodukoval v roce 2010
317 kg KO, což je o 2 kg více než v roce předešlém. Ve Zprávě o životním prostředí ČR za rok 2010
je ale uváděna dokonce produkce 510 kg KO na obyvatele.
Zvýšilo se i absolutní množství KO, které činilo 3,3 miliony tun. Potěšitelné však je, že celých 50 kg každý z nás uložil do kontejnerů na separovaný sběr. Na druhou stranu ovšem 68 % KO skončilo na některé z téměř 180 skládek6 v ČR. Skládkování je přitom považováno za nejhorší způsob nakládání s odpadem.
ČR se zavázala EU, že množství odpadu ukládaného na skládky, především biologicky rozložitelných komunálních odpadů, bude snižovat.
Pro porovnání ČR s ostatními zeměmi Evropské unie lze využít údajů Evropského statistického úřadu (Eurostat), který má v současné době k dispozici data za rok 20093. Za ČR poskytuje Eurostatu data ČSÚ a dle těchto údajů
je ČR zemí s téměř nejnižší produkcí KO vůbec (graf 1). Z grafu 1 je též možno vyčíst, jak která země Evropské
unie se svým KO v roce 2009 naložila.
Graf 1: Produkce komunálního odpadu a způsoby nakládání s ním v zemích EU v roce 2009 (Zdroj dat: Eurostat, 12/2011, graf zpracovalo ECMaK)
Podíváme-li se na vývoj produkce KO v EU (zastoupeno průměrem ze všech 27 současných členských zemí EU)
a v ČR (graf 2) od roku 1995, objevuje se zde v posledních letech rozdílný trend.
Zatímco v Evropě produkce KO přepočítaná na kg na obyvatele klesá, v ČR roste. Stále je ale ČR
pod průměrem EU.
Graf 2: Vývoj množství komunálního odpadu v letech 1995 - 2009 (Zdroj dat: Eurostat, 12/2011,
graf zpracovalo ECMaK)
V oblasti nakládání s KO, patří ČR mezi země s největším podílem KO ukládaného na skládky. V porovnání s průměrem EU, byla ČR dlouhou dobu pod průměrem. V poslední době je množství skládkovaného KO
v ČR vyšší než průměr EU, a to i kvůli tomu, že některé země přestaly ukládat na skládky odpad vhodný k energetickému využití (Dánsko, od r. 1997; Švédsko, od r. 2002), organický odpad (Německo, od r. 2004; Švédsko, od r. 2005) či směsný odpad bez předchozí úpravy (Nizozemí, od r. 2003; Rakousko, od r. 2004).
Graf 3: Vývoj množství skládkovaného komunálního odpadu v letech 1995 – 2009 (Zdroj dat: Eurostat, 12/2011, graf zpracovalo ECMaK)
Podle hierarchie nakládání s odpady (obr. 1) je odstraňování odpadů nejméně žádoucí variantou.
Vždy je kladen důraz především na předcházení jeho vzniku, recyklaci či energetické využití odpadů.
Nutno podotknout, že pojmem recyklace se v definici Eurostatu rozumí přepracování odpadních materiálů
v určitém výrobním procesu tak, aby sloužily původnímu účelu (recyklace materiálová) nebo jiným účelům
(ostatní formy recyklace), včetně organické recyklace (kompostování), s výjimkou energetického využití.
Materiálová recyklace KO je v ČR na vzestupu, stejně tak v Evropě (graf 4). Stav v ČR se však ani zdaleka nepřibližuje evropskému průměru, a to jak v množství přepočítaném na kg na obyvatele, tak v procentuálním využití těchto odpadů. Materiálově recyklována jsou pouhá 2 % KO produkovaných obyvatelem ČR oproti 23 % odpadům evropským. Obdobná situace platí i u ostatních forem recyklace KO (graf 5).
Graf 4: Vývoj množství materiálově recyklovaného komunálního odpadu v letech 1995 – 2009 (pro roky 1998-2003 nejsou data k dispozici) (Zdroj dat: Eurostat, 12/2011, graf zpracovalo ECMaK)
Graf 5: Vývoj množství komunálního odpadu recyklovaného ostatními formami recyklace, vč. kompostování)
v letech 1995 – 2009 (pro roky 1999-2003 nejsou data k dispozici) (Zdroj dat: Eurostat, 12/2011,
graf zpracovalo ECMaK)
Dalším způsobem nakládání s KO je jeho spalování či spoluspalování a energetické využití. Zatímco spalování či spoluspalování bez energetického využití (EVO) je v hierarchii nakládání s odpady na stejné úrovni jako skládkování, je EVO považováno za smysluplnější odstranění odpadů. V ČR bylo s energetickým využitím KO započato v roce 1989 ve spalovně v Brně, v letech 1998 a 1999 začaly fungovat spalovny v Praze a Liberci6. Množství energeticky využitých KO v Evropě stále roste, ČR ale tento trend nekopíruje.
Graf 6: Vývoj množství spalovaného komunálního odpadu v letech 1995 – 2009 (Zdroj dat: Eurostat, 12/2011, graf zpracovalo ECMaK)
ČR patří v rámci EU k zemím s nejnižší produkcí KO vztažených na 1 obyvatele. Oproti evropskému průměru ale nerespektuje hierarchii nakládání s odpady (obr. 1). Drtivá většina KO je stále odstraňována bez užitku
na skládky odpadu, oproti např. sousednímu Německu či Rakousku, kam putuje na skládku necelé 1% KO.
V Dánsku či Švédsku je energeticky využito okolo poloviny množství produkovaných KO. Velké mezery jsou
stále také v recyklaci odpadů, i když zde je možné, že se jedná o zkreslení situace v rámci odlišných definic recyklace a využívání odpadů na evropské a národní úrovni.
Pro úplnost dodejme, že dle údajů ze Zprávy o životním prostředí ČR za rok 2010 bylo v ČR v porovnávaném
roce 2009 na skládky uloženo 64 % KO, materiálově využito 22,7% KO, energeticky využito 6% KO
a spáleno 0,04 % KO (tab. 1).
Obr. 1: Hierarchie nakládání s odpady (Zdroj: www.odpadjeenergie.cz)
Pro zlepšení situace nakládání s KO vznikla a stále vzniká v celé ČR řada kampaní na podporu prevence vzniku odpadů a využívání odpadů (včetně podpory odděleně sbíraných složek KO). Nejznámější jsou zřejmě spoty
a akce společnosti EKO-KOM. Zároveň se budují nová zařízení zpracovávající KO, včetně kompostáren a zařízení EVO (spalovny). V současné době funguje v ČR více než 150 kompostáren7 a 3 zařízení EVO (Praha, Brno,
Liberec). Na níže uvedeném obrázku č. 2 je uveden přehled spaloven pro energetické využití odpadů v EU
a v ČR8, kde jsou vyznačeny nejen počty těchto spaloven v příslušném státě (modrá čísla), ale také množství energeticky využitých odpadů milionech tun (červená čísla). Ve fázi povolovacích procesů jsou např. kompostárny v Přerově či Hořovicích a v mnoha dalších městech a zároveň další 3 spalovny pro EVO.
Kapacita spaloven by se tak měla navýšit na necelých 1,1 mil. t KO ročně. Vše směřuje k tomu, aby i ČR upustila
od skládkování odpadu, jež nerespektuje fakt, že odpad může být cennou surovinou.
Obr. 2: Přehled spaloven komunálního odpadu v EU a v ČR v roce 20098
Autor článku:
Mgr. Renáta Červenková a kolektiv Ekologického centra Most a Kralupy nad Vltavou
Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s.
Zdroje:
1ČSÚ, Produkce, využití a odstranění odpadu v roce 2010 (vydáno 2011)
2ČSÚ, Způsoby nakládání s komunálními odpady v roce 2010 (vydáno 9/2011)
3Eurostat, Environmental Data Centre on Waste (aktualizováno 16.12.2011, novější údaje zatím nejsou
k dispozici)
4CENIA, Zpráva o životním prostředí ČR za rok 2010 (zveřejněno 2012)
5ČSÚ a MŽP, Statistická ročenka životního prostředí České republiky 2010 (zveřejněno 2012)
6VÚV CeHO, Atlas zařízení pro nakládání s odpady (údaje k 31.8.2010)
7VÚZT v.v.i, Biologicky rozložitelné odpady a kompostování
8CEWEP 2009, http://www.cewep.eu